THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
David Kiblerů je prostě nepoučitelný. Po úmrtí bubeníka a rozpačitém tápání mezí trapností a snahou o vtip na The Age Of Clitoral Decay jsou tady Lividity s oživenou sestavou – a zřejmě se svým doposud nejlepším počinem od doby dema Rejoice In Morbidity. Že je novinka stále dostatečně „oplzlá“ zjistíte hned v úvodu, kdy zazní jedno z obligátních inter. Je jich tentokrát možná o něco méně, ale milovníku Fetish For The Sick se jistě rozzáří tvář, když uslyší věci jako Second Cumming ( Pussy Lover part II), Snack Size Tits, Anal Autopsy, Coated With My Semen a nebo ligové hlášky před čtyřkou A Womans Place Is On My Face…
David Kiblerů se prostě nezměnil. Změnila se ovšem zvuková kvalita nahrávky, a to tak, že vzestupně. Jinak hudba Lividity opět není ničím výjimečným. Je to prostě upřímně a s nadšením zahraný, avšak nijak komplikovaný nebo na originalitu si hrající death/grind. Lividity jsou především zábava. Je tomu tak pro ansámbl samotný a mělo by to tak být i pro jejich příznivce. Koneckonců všech devět kousků šlape kupředu vesele a s nevtíravou přímočarostí. Pánové Dave a Matt tradičně kombinují své skřeky, kytary jsou možná jednodušší a víc old school než dřív (ale lépe zahrané) a sympaticky odkopané, avšak nikterak zběsile kupředu se ženoucí bicí jednoduše fungují. Jinak ovšem nic nového od Lividity nečekejte. Snad jenom to, že když je to potřeba, umějí pánové i vhodně a chytlavě zpomalit a dát si trošku „voraz“… ono to pak zní i trochu víc staroškolsky, ale především přehledněji. Milovníky Fetish For The Sick jistě potěší i obal od stejného autora, který je stejně přiblblý jako ten starý. Inu co naplat – nic nového nečekejte. Přesto je ale …´til Only The Sick Remain upřímná deska, a to je nakonec hlavní deviza Lividity.
8 / 10
Matt Bishop
- vokály, kytara
Dave Kibler - Guitar, Backing Vocals
- kytara, vedlejší vokály
Aaron Heath
- basa
James Whitehurst
- bicí
1. T.L.C. (Tight 'Lil Cunt)
2. Coated With My Semen
3. Unrelenting Homodical Obsession
4. A Woman's Place Is On My Face
5. Second Cumming (Pussy Lover Part 2)
6. Snack Size Tits
7. Anal Autopsy
8. Fetal Scabs
9. Conception Through Ingestion
...'Til Only The Sick Remain (2002)
The Age of Clitoral Decay (2000)
Show Us Your Tits(live) (1998)
Fetish For The Sick (1997)
ňamka
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.